Stanislav Řezáč patří už dlouhá léta ke špičkovým lyžařům na dlouhých tratích. Po loňské sezoně sice chtěl uzavřít svoji velice úspěšnou kariéru, ale Slavia pojišťovna založila Sport Team a vytvořila mu podmínky, které mu na loučení s profesionální činnosti daly zapomenout. „Když už jsem zůstal „ve hře“, tak bych rád i v dalších závodech skončil vždy do desátého místa,“ prozradil v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Byla letošní příprava na novou sezonu jiná, než v předchozích letech?

V květnu jsem ještě trénoval, ale v červnu jsem se snažil v Bedřichově rekonstruovat chalupu. Hned jsem však zjistil, že odvalit velký kámen, nebo lopatou obsluhovat míchačku s betonem není vůbec jednoduché. Nemám na to svaly, které jsou zvyklé na úplně něco jiného. A protože každý den jsem pracoval kolem deseti hodin, tak to pro mě byla hodně náročná kondiční příprava. Od října jsem pak začal s obvyklým tréninkem i s menšími zdravotními bolístkami po zmíněné budovatelské činnosti.

Zpátky k přípravě. Jakou má náplň ve 45 letech?

Musí být rozumně naplánována a v té podobě také dodržována. To znamená vyvarovat se nemocem, vyhýbat se v tréninku většímu počtu lidí, nepřepínat se a v dlouhé sezoně absolvovat maximálně tři až čtyři závody.

Které by to příští rok měly být?

Už 12. ledna to bude v rakouském Seefeldu Běh císaře Maxmiliána. Poběží se klasickou technikou na trati dlouhé 60 kilometrů, která bude i dějištěm mistrovství světa. O týden později nechci chybět na švýcarské La Diagonele, stejně jako 10. února v Bedřichově na Jizerské padesátce. Začátkem března je to pak tradiční Vasův běh, v kterém mám za sebou už dvacet startů.

Co tento výjimečný závod na 90 kilometrů vyžaduje a jaké máte na něj vzpomínky?

Je nutná důkladná a dlouhá příprava s maximálním soustředěním pouze na lyže. Na startu „Vasáku“ jsem byl už dvacetkrát a nikdy nezapomenu především na příhodu z roku 2011. Vytvořil jsem nový traťový rekord, ale za vítězným Švédem skončil pouhých 20 centimetrů, takže v rekordních tabulkách je uveden stejně čas tohoto Seveřana. Už mám však za sebou i závod na 220 kilometrů, v němž jsem doběhl šest vteřin za vítězem. V takových případech je to pak smutná radost.

Co vás u závodního lyžování udrželo?

Zajímavá nabídka ze Slavie pojišťovna, v níž bych se mohl i v budoucnu uplatnit v poradenské činnosti a sportovcům pomáhat svými zkušenostmi. Podmínky vidím jako docela dobré a celý nově vytvořený Sport Team bude mít možnost vytěžit z nich v závodech pěkné výsledky.

A s jakým účtem byste byl spokojen?

Prosadit se především mezi norskými esy není snadné, ale jak už jsem řekl, budu spokojen s každým umístěním do desátého místa. A jaké vidím své šance na Vasově běhu, kterého se vždy zúčastní tisíce lyžařů? Letos jsem skončil sedmý a už dnes vím, že jen těžko toto místo vylepším.

Zdroj: sport.aktualne.cz